Oxid uhličitý v domech, bytech, školách a provozovnách
Hlavní zdrojem oxidu uhličitého v interiéru je člověk a jeho dýchání, na koncentraci CO2 v místnosti má vliv také vaření na plynovém sporáku, přítomnost zvířat (velký pes se v produkci CO2 vyrovná člověku) a v menší míře také pokojové květiny. Koncentrace oxidu uhličitého vyjadřuje v jednotkách ppm (parts per milion), někdy však také v mg/m3 nebo v procentech. Přepočet těchto jednotek je následující: 1000 ppm = 1800 mg/m3 = 0,1 %.
Účinky koncentrace CO2 na lidské zdraví :
| cca 350 ppm | koncentrace ve venkovním prostředí |
| do 1000 ppm | úroveň bez nepříjemného pocitu |
| 1200-1500 ppm | doporučená maximální úroveň CO2 ve vnitřních prostorách |
| 1000-2000 ppm | příznaky únavy a snižování koncentrace, pocit vydýchaného vzduchu |
| 2000-5000 ppm | nastávají bolesti hlavy |
| 5000 ppm | snížená koncentrace, únava, bolesti hlavy |
| více než 5000 ppm | nevolnost a zvýšený tep |
| více než 15000 ppm | dýchací potíže, závratě |
| více než 40000 ppm | možná ztráta vědomí |
Zdravotní hledisko
ASHRAE (American Society of Heating, Refrigeration, and Air Conditioning Engineers) doporučuje udržovat koncentraci CO2 ve školách do 1000 ppm, v kancelářském prostředí do 800ppm. Při 1000 - 2000 ppm si lidé stěžují na "špatný vzduch" a ospalost. Při 2000 - 5000 ppm může docházet k bolestem hlavy, slabé koncentraci, ztrátě pozornosti, zvýšenému tepu a mírné nevolnosti. 5000 ppm je limit pro denní expozici (8hod).
Spotřeba energie
Většina systémů ohřevu, ventilace a klimatizace v budovách (HVAC) recirkuluje značnou část vzduchu v interiéru. Vzduch vydechovaný lidmi obsahuje v průměru 35000 - 50000 ppm CO2 (100 krát více než ve venkovním vzduchu). Při nedostatečném větrání se koncentrace CO2 zvyšuje. Větrání však vyžaduje následné ohřívání nebo chlazení vzduchu, což zvyšuje spotřebu energie.